Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Britská kolonizace Jižní Afriky v první polovině 19. století
Miler, Pavel ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
V roce 1796 poprvé Britové obsadili Kapsko, někdejší nizozemskou kolonii, roku 1806 pak definitivně. Britská koloniální politika na jihu Afriky byla zprvu ovlivněna někdejší praxí nizozemské Východoindické společnosti. Problémy zděděné z minulosti se týkaly vlády, práva a také instituce otroctví. Velmi palčivé byly otázky obchodu otroky a vlastnictví půdy. V roce 1807 byl přijat zákon o zákazu dovozu otroků do kolonií Britského impéria. V roce 1809 byla vydána lordem Calendonem sbírka zákonů tzv. Calendonův kodex. V roce 1811 byly zřízeny guvernérem Johnem Cradockem cirkulační soudy. Roku 1820 připluly do Kapské kolonie 4000 britských osadníků, aby se zvýšil podíl bílého obyvatelstva britského původu. Roku 1828 vydána vyhláška 50 a v roce 1833 Británie zákonem zrušila otroctví s účinnosti od roku 1838. Tyto vládní kroky vedly ke sporům s búrským obyvatelstvem, které vyvrcholily v roce 1836 odchodem Búrů v rámci tzv. Velkého treku, který měl významný dopad na komunity domorodých kmenů rozvrácené v době mfecane a vedl k zakládání nezávislých búrských republik. Klíčová slova: Afričané - Búrové - Jižní Afrika - Mys Dobré naděje - koloniální politika - rovnoprávnost - Velká Británie - Natal - otroctví - Velký trek
Britská kolonizace Jižní Afriky v první polovině 19. století
Miler, Pavel ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
V roce 1796 poprvé Britové obsadili Kapsko, někdejší nizozemskou kolonii, roku 1806 pak definitivně. Britská koloniální politika na jihu Afriky byla zprvu ovlivněna někdejší praxí nizozemské Východoindické společnosti. Problémy zděděné z minulosti se týkaly vlády, práva a také instituce otroctví. Velmi palčivé byly otázky obchodu otroky a vlastnictví půdy. V roce 1807 byl přijat zákon o zákazu dovozu otroků do kolonií Britského impéria. V roce 1809 byla vydána lordem Calendonem sbírka zákonů tzv. Calendonův kodex. V roce 1811 byly zřízeny guvernérem Johnem Cradockem cirkulační soudy. Roku 1820 připluly do Kapské kolonie 4000 britských osadníků, aby se zvýšil podíl bílého obyvatelstva britského původu. Roku 1828 vydána vyhláška 50 a v roce 1833 Británie zákonem zrušila otroctví s účinnosti od roku 1838. Tyto vládní kroky vedly ke sporům s búrským obyvatelstvem, které vyvrcholily v roce 1836 odchodem Búrů v rámci tzv. Velkého treku, který měl významný dopad na komunity domorodých kmenů rozvrácené v době mfecane a vedl k zakládání nezávislých búrských republik. Klíčová slova: Afričané - Búrové - Jižní Afrika - Mys Dobré naděje - koloniální politika - rovnoprávnost - Velká Británie - Natal - otroctví - Velký trek
Komunistická strana a koloniální otázka v meziválečné Francii
Chlebounová, Tereza ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o postoji Francouzské komunistické strany (PCF) ke koloniální otázce v období meziválečné Francie. Snaží se zmapovat vývoj tohoto postoje a faktory, které ho ovlivňovaly. Pokouší se také o periodizaci zmíněného vývoje, vytyčení mezníků, které oddělovaly jeho různé fáze. Francouzská komunistická strana byla v meziválečném období jedinou politickou stranou ve Francii, která zpochybňovala právo velmocí vlastnit kolonie a požadovala jejich okamžité osamostatnění. Práce zkoumá, jestli tento názor vyplýval z vlastního přesvědčení, jestli ho strana zastávala skutečně po celé sledované období a jestli ho aktivně prosazovala v praxi, nebo šlo spíš o pouhou rétoriku. Práce je chronologicky rozdělena na tři hlavní části, které oddělují významné mezníky ve vývoji koloniální politiky Francouzské komunistické strany. První kapitola začíná vznikem strany v roce 1920 a sleduje formování komunistické koloniální politiky, druhá se věnuje období 1924-1935, kdy zesílila aktivita PCF v souvislosti s koloniálním konfliktem v Maroku. Třetí kapitola se zabývá vývojem postoje strany vůči koloniím v atmosféře zvyšování mezinárodního napětí. Začíná rokem 1935, kdy ve Francii došlo k vytvoření Lidové fronty složené z levicových stran včetně komunistů, a končí před zahájením 2. světové války v...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.